glazura

Glazura je tenká vrstva sklenuté látky, která je aplikována na povrch keramického nebo porcelánového výrobku a následně vypálena při vysokých teplotách. Cílem je vytvořit na povrchu předmětu ochranný nebo dekorační povlak. Glazura může být průhledná, matná nebo barevná, a její vlastnosti, včetně lesku a textury, se mohou lišit podle použitých surovin a techniky aplikace. Glazura zajišťuje nejen estetický vzhled, ale také zlepšuje odolnost výrobku vůči vlivům prostředí a usnadňuje údržbu.

Glazura vzniká mletím odpovídajících komponent na jemný prášek, který se poté smíchá s vodou a aplikuje na přežehnutý výrobek. Přežehnutý keramický střep (přežehnutí obvykle probíhá při teplotě kolem 850 °C) je porézní a nasákavý, a proto při máčení, nástřiku, natírání nebo jiných metodách nanesení glazury absorbuje glazuru na svůj povrch. Při pečlivém výpalu (při teplotách nad 1050 °C) se z glazury odpaří voda a v bodě tání vytvoří kompaktní sklovitý povrch.

Chemické složení glazury zahrnuje křemičitany s přídavkem barvících oxidů a dalších chemických složek, které ovlivňují barvu, lesk, tavitelnost a další vlastnosti.