hliník

Hliník (lat. aluminium) je chemický prvek s atomovým číslem 13 a chemickým symbolem Al.

Patří mezi kovy a je lehký, stříbrný a výborný vodič tepla i elektrického proudu.

Hliník je třetím nejčastěji se vyskytujícím prvkem v zemské kůře, ačkoliv v přírodě se obvykle nevyskytuje ve volné formě, ale spíše ve formě různých minerálů, jako je bauxit.

 

Několik klíčových vlastností hliníku:

 

Lehkost: Hliník je velmi lehký kov. Jeho hustota je přibližně třetina hustoty oceli.

Vodivost: Hliník je dobrý vodič tepla a elektrického proudu, což ho činí užitečným materiálem v elektrotechnice a průmyslu.

Korozní odolnost: Hliník má schopnost tvorby ochranné vrstvy oxidu hliníku, což mu poskytuje určitou míru odolnosti proti korozi.

Recyklovatelnost: Hliník lze recyklovat, a to bez výrazné ztráty kvality. Recyklace hliníku má pozitivní dopad na životní prostředí a energetickou účinnost.

Nízká teplota tání: Hliník má relativně nízkou teplotu tání, což znamená, že je snadné ho tvarovat a zpracovávat za nižších teplot.

 

Hustota: 2700 kg/m³ (Při teplotě tání 2375 kg/m³)

Skupenství: Pevné

Tvrdost: 2,75

Tepelná vodivost: 237 W⋅m⁻¹⋅K⁻¹

Teplota tání: 660,32 °C (933,47 K)

Teplota varu: 2 519 °C (2 792,15 K)

 

Hliník se využívá v mnoha odvětvích, včetně stavebnictví (hliníkové profily, okna, dveře), dopravy (letadla, automobily, kola) a balení (nápojové plechovky). Jeho vlastnosti a všestrannost ho činí důležitým materiálem v moderním průmyslu.