petrolej

Petrolej (také kerosin, kerosen) je směs uhlovodíků s devíti až šestnácti uhlíky (C₉–C₁₆), která se získává destilací ropy. Podle způsobu využití se dělí na petrolej letecký, petrolej ke svícení a petrolej k technickým účelům a jako rozpouštědlo.

Petrolej je čirá, typicky zapáchající kapalina s malou viskozitou a specifickou hmotností 0,78 až 0,81, s bodem varu mezi 150 a 275 °C, bodem vzplanutí mezi 37 a 65 °C a teplotou samovznícení kolem 220 °C. Výhřevnost 43,1 MJ/kg.

Petrolej je produkt získaný frakční destilací ropy, s teplotou varu 150 až 275 °C (uhlíkové řetězce od C₉ do C₁₆). Možnost získat petrolej destilací uhlí nebo ropných břidlic znali už perští a čínští alchymisté, ale s výrobou petroleje začal roku 1846 v Kanadě Abraham Gesner, který si dal také patentovat název „kerosene“. První průmyslovou rafinerii postavil roku 1859 polský lékárník Ignacy Łukasiewicz, který také zdokonalil petrolejovou lampu. V tomtéž roce byla objevena ložiska ropy v Kanadě a v USA (západní Pensylvánie), petrolejové lampy se začaly šířit a spotřeba petroleje rychle rostla, až kolem roku 1900 úplně nahradila dřívější svícení velrybím tukem.

V současnosti je nejvíce používán jako palivo v letadlech s tryskovým pohonem, nejčastěji v souladu se specifikací s označením JET A-1. Druh petroleje známý jako RP-1 spalovaný s kapalným kyslíkem se používá jako raketové palivo.

Je stále používán v petrolejových lampách. Dále je používán jako palivo do přenosných vařičů. Existují také přenosná kamínka na petrolej používaná při kempování nebo také jako nouzový zdroj tepla při výpadku napájení z elektrorozvodné sítě. Pevná kamna na petrolej jsou oblíbená hlavně v Japonsku, jelikož zde není rozšířené ústřední vytápění. Použití nalézá také jako rozpouštědlo.

Pod hladinou petroleje se uchovávají alkalické kovy, např. sodík nebo draslík.