pozinkování

Pozinkování je proces ochrany kovových povrchů před korozi, což je destruktivní účinek způsobený reakcí kovu s okolním prostředím, zejména s vodou a kyslíkem. Hlavním cílem pozinkování je zabránit nebo minimalizovat tvorbu rezí na povrchu kovových materiálů.

Pozinkování se nejčastěji používá na ocelových materiálech. Proces spočívá v pokrytí ocelového povrchu tenkou vrstvou zinku. Zinek reaguje s kyslíkem a vlhkostí ve vzduchu a vytváří na povrchu kovu ochrannou vrstvu zinkového oxidu a zinkových karbonátů. Tato vrstva působí jako bariéra, která chrání ocel před přímým kontaktem s agresivním prostředím a také zajišťuje samostatnou ochranu i v případě poškození povlaku.

Existují různé metody pozinkování, včetně horkého ponoru, elektrolytického pozinkování a práškového pozinkování. Každá metoda má své vlastní výhody a vhodnost pro konkrétní aplikace. Pozinkování se často používá při výrobě konstrukčních ocelových materiálů, potrubí, plechů a dalších výrobků, kde je důležitá odolnost vůči korozi.