tixotropní

Tixotropie je fyzikální vlastnost některých materiálů, která spočívá ve změně viskozity těchto materiálů v závislosti na čase a síle, která na ně působí.

Materiály s tixotropní vlastností mají schopnost ztrácet svou viskozitu a stát se méně hustými nebo tekutými při zvýšeném mechanickém působení nebo při dlouhodobém působení síly. Když působení síly ustane, materiál postupně získává svou původní viskozitu.

Pokud s dobou působení napětí viskozita klesá (nátěrové hmoty, laky se po delším působení štětce snáze roztírají a po skončení roztírání nestékají), pak se hovoří o tixotropní látce. Jestliže se s dobou působení napětí rychlost deformace zmenšuje a viskozita roste, hovoří se o reopexní látce (např. sádrová kaše nebo inkoust do tiskárny).

Tixotropie je často pozorována u některých typů gelů, krémů, barev, nátěrů a dalších podobných látek. Tato vlastnost může být výhodná při aplikacích, kde je žádoucí, aby materiál byl snadno aplikovatelný nebo tvarovatelný, ale současně by měl udržet svou strukturu nebo pevnost po aplikaci.

Příkladem tixotropní látky může být klasický domácí dezinfekční gel. Při stisknutí láhve je gel tekutý a snadno se nanáší na ruce. Po chvíli však gel opět ztuhne a udrží se na rukou, což umožňuje účinné čištění.

Tixotropie je důležitým aspektem v oblastech, jako jsou farmacie, kosmetika, stavebnictví a chemický průmysl, kde je kontrola viskozity a aplikovatelnost materiálů klíčovým faktorem.