viskozita

Viskozita je měřítko odporu kapaliny proti deformaci nebo pohybu.

Je základním pojmem v oblasti reologie (věda o proudění materiálů) a důležitá pro charakterizaci tekutin a plastů.

Měří, jak rychle nebo pomalu kapalina teče nebo jak se tvaruje v reakci na působení vnější síly.

 

Tekutiny a plyny: Viskozita se týká zejména kapalin, ale i plyny mají svou vlastní formu viskozity, nazývanou dynamická viskozita. U kapalin můžeme mluvit o dynamické viskozitě a kinematické viskozitě.

Jednotky: Jednotkou dynamické viskozity je pascal-sekunda (Pa·s) nebo její nejběžnější podjednotka, milipascal-sekunda (mPa·s). Kinematická viskozita se měří v čtverečných metrech za sekundu (m²/s).

Proudění: Kapaliny s nízkou viskozitou mají tendenci volněji proudit, zatímco kapaliny s vysokou viskozitou vykazují větší odpor vůči pohybu.

Teplotní závislost: Většinou je viskozita závislá na teplotě. Některé kapaliny mohou mít nižší viskozitu při vyšších teplotách, zatímco jiné mohou mít opačný trend.

Měření: Viskozitu lze měřit různými způsoby, včetně viskozimetrických zařízení (viskozimetry) nebo experimentů, které sledují proudění kapaliny pod určitými podmínkami.

Newtonské kapaliny mají konstantní viskozitu bez ohledu na sílu nebo rychlost působící na ně.

Nespojitá viskozita může být závislá na podmínkách proudění.

 

Viskozita je důležitá v průmyslu (např. v potravinářství, farmacii, kosmetice), vědě, inženýrství a dalších oblastech, kde je klíčovým faktorem proudění nebo chování materiálů.

 

Při analýze viskozity je důležité rozlišovat mezi Newtonskými a nespojitými kapalinami, protože každý typ může vykazovat odlišné chování v reakci na vnější síly.